ElektroPrůmysl.cz, srpen 2015

Elektro Průmysl .cz DISKUSNÍ FÓRUM 94 | červenec 2015 musí zajistit tak, aby při úderu blesku ne- došlo ke škodlivým účinkům přeskoku z hromosvodu na tyto předměty nebo ke škodlivým účinkům indukovaných ná- bojů jako výbuch nebo poškození. Nebez- pečí úrazu se uvažuje v budovách zvlášť ohrožených, jako jsou samostatně stojící budovy na vyvýšených místech (rozhledny, horské chaty, pozorovací stanice apod.), nebezpečí poškození se uvažuje tam, kde jde o zvlášť cenná zařízení hospodářského nebo kulturního rázu. Za veškeré kovo- vé předměty se považují souvislá kovová schodiště ocelové konstrukce budov … atd. Za velké konstrukce se nepovažují kratší izolovaně uložené předměty, jako např. rámy a oplechování oken, zábradlí balkónů kratší než 5 m apod. Jestliže se nejedná ve Vašem případě o zvlášť ohroženou budovu nebo o zvlášť cenné zařízení, a kovové předměty, jako např. zábradlí balkónů jsou omezených rozměrů, nepovažujeme za nutné je spo- jovat s hromosvodem. Na druhou stranu, jestliže jsou již parapety oken spojeny s hromosvodem a vzájemně propojeny, mohlo by kovové zábradlí balkónu slou- žit jako součást náhodného obvodového vodiče propojujícího vzájemně všechny svody a sloužícího k vyrovnání proudů při úderu blesku protékajícího těmito svody. Nezávisle na tom, jestli bude zá- bradlí s parapety a svody hromosvodu propojeno nebo ne, zde existuje nebez- pečí přeskoku z parapetů dovnitř do objetu na zařízení nebo součásti spojené s uzemněním objektu (např. s uzemněným ochranným vodičem). Toto nebezpečí má fyzikální příčinu a jak podle ČSN 34 1390 (podle čl. 112), tak podle ČSN EN 62305-3 ed. 2 (čl. 6.3.1) by měla být dodržena do- statečná vzdálenost uzemněných částí uvnitř objektu od hromosvodu (parape- tů i připojeného zábradlí). Podotýkáme, že podle dříve platné ČSN 34 1390, podle které byl zřejmě hromosvod na daném objektu proveden, bylo nutno toto ne- bezpečí sledovat u objektů, kde existuje nebezpečí úrazu nebo poškození, jak je výše uvedeno. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Dotahování svorek v rozváděčích Je někde přímo uvedeno jakými utahovací- mi momenty mají být dotažené různé spo- jovací šrouby (spoje) pracovních a ochran- ných vodičů (přípojnic, ok) svorek v nových rozváděčích při jejich výrobě dle souboru ČSN EN 61439? Jakým způsobem se dá od- zkoušet a podle čeho to, že příslušný šroub je v rozváděči správně dotažený (i když se zdá nedotažený)? ODPOVĚĎ: Obdobná otázka, ovšem v opač- ném smyslu se řešila před cca šedesáti lety, kdy z důvodu nedostatku mědi se v elektro- technice vyžadovalo používání hliníku. Při používání hliníkových vodičů se dbalo na to, aby určitý moment utahování šroubových svorek nebyl překročen, protože při vyšším momentu hrozilo nebezpečí „tečení“ hliní- ku a v důsledku toho postupné uvolňování spoje (s tímto jevem se setkáváme u starších instalací i v současné době). U mědi toto nebezpečí nebylo zaznamenáno, a proto maximální (nebo minimální) moment uta- žení šroubových svorek pro měď nebyl tak důležitý. Nicméně je možno použít momen- ty podle tehdejších výzkumů. V současné době lze utahovací momenty nalézt v TNI 37 0606. I když v této informaci uvedené momenty platí většinou pro momenty pro utahování hliníkových vodičů ve svorkách v tom smyslu, že nesmějí být pro hliníkové vodiče překročeny, je možno je použít i pro měděné vodiče jako minimální momenty utažení svorek. (Vysvětlení k označení svo- rek I až V v tabulkách C.1 a C.3 je uvedeno pod tabulkou C.3, momenty pro utahová- ní plochých vodičů jak pro hliníkové, tak měděné vodiče jsou uvedeny v příloze E této TNI.) Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž