ElektroPrůmysl.cz, březen 2016

Elektro Průmysl .cz LEGISLATIVA A NORMALIZACE 182 | březen 2016 Postup při určování prostorů ve výbušných plynných atmosférách Určování prostorů má být prováděno pracovníky, kteří mají znalosti o vlastnostech hořlavých látek a pracovníky, kteří znají podrobně výrobní postupy a zařízení z hlediska bezpečnosti, bezpečnostními techniky, elektrotechniky, mechaniky a dalšími technickými pracovníky. Klasifikace prostorů má být provedena v okamžiku, kdy jsou dostupné úvodní plány výrobních a přístrojových síťových diagramů a úvodní plány uspořádání a má být potvrzena před spuštěním provozu. Během života provozu má být prováděno přezkoumání klasifikace prostorů. Zdroje úniků Základním prvkem potřebným pro stano- vení typu nebezpečné zóny je identifikace zdrojů úniku a stanovení stupně úniku. Jelikož výbušná plynná atmosféra může existovat pouze pokud je ve vzduchu pří- tomný hořlavý plyn nebo pára, je nutné roz- hodnout, zda v uvažovaném prostoru může být přítomna jakákoliv z těchto látek. Obec- ně řečeno, takovéto plyny a páry (a hořlavé kapaliny a pevné látky, které je mohou vy- tvářet) jsou obsaženy uvnitř technologické- ho zařízení, které může nebo nemůže být úplně uzavřeno. Je nutné určit, kde uvnitř technologického zařízení může existovat výbušná atmosféra nebo kde může únik hořlavých látek vytvořit výbušnou atmosfé- ru v okolí technologického zařízení. Každá část technologického zařízení (například nádrž, čerpadlo, potrubí, nádo- ba, apod.) mají být považovány za možné zdroje úniku hořlavých látek. Pokud daná jednotka nemůže obsahovat hořlavou lát- ku, jistě nebude ve svém okolí vytvářet ne- bezpečný prostor. Totéž platí, pokud daná jednotka obsahuje hořlavou látku, avšak nemůže ji uvolňovat do atmosféry (na- příklad svařovaná potrubí se nepovažují za zdroj úniku). Došlo-li se k závěru, že daná jednotka může do atmosféry uvolňovat hořlavé lát- ky, je nejprve nutné stanovit stupeň úniku podle definic tak, že stanovíme pravděpo- dobnou četnost a dobu trvání úniku. Je tře- ba vzít v úvahu, že otevírání částí uzavře- ného technologického systému (například při výměně filtrů nebo plnění dávky) má být rovněž považováno za zdroj úniku při zpracovávání klasifikace prostorů. Tímto postupem se každý únik zařadí do stupně „trvalý“,„primární“ nebo„sekundární“. Po stanovení stupně úniku je nutné sta- novit rychlost úniku a ostatní faktory, které mohou ovlivnit typ a rozsah zóny. Je-li celkové množství hořlavé látky, které může uniknout, „malé“, například pro laboratorní použití, nemusí být vhod- né použití tohoto postupu pro klasifikaci prostorů, i když potenciální nebezpečí existuje. V těchto případech je třeba zvážit jednotlivá možná rizika. Klasifikace prostorů pro technologická zařízení, ve kterých jsou spalovány hořlavé látky, například topidla s otevřeným plame- nem, pece, boilery, plynové turbíny, apod. mají zohledňovat cykly provětrávání, pod- mínky spouštění a odstavování z provozu. Mlhy, které mohou vznikat při úniku ka- palin mohou být výbušné, i když je teplota kapaliny pod bodem vzplanutí. Je proto důležité zajistit, aby oblak mlhy nemohl vznikat.