ElektroPrůmysl.cz, červen 2018

Elektro Průmysl .cz DISKUSNÍ FÓRUM 120 | červen 2018 (před poznámkami 1 až 3): „Minimální dél- ka dle obrázku 3 nemusí být dodržena, je-li zemní odpor uzemňovací soustavy menší než 10 Ω ...”. Připomínáme v této souvislosti ještě, že u uspořádání uzemnění typu B (tj. uspořádání sestávající buď z obvodového zemniče vně chráněného objektu, který je uložen minimálně 80 % své celkové délky v zemině, nebo ze základového zemniče tvořícího uzavřenou smyčku) nesmí být střední poloměr r e plochy, která je uzavře- na obvodovým (nebo základovým) zemni- čem, menší než hodnota l 1 na uvedeném obrázku 3. Souhlasíme s Vámi, že u hotového LPS je obtížné sledovat délky zemničů. V takovém případě je ovšem třeba provádět kontrolu zemnicích vodičů a jejich pokládky během jejich instalace, jak to uvádí čl. E. 7.1. (Uklá- dáním zemničů se zabývá ČSN 33 2000-5-54 ed. 3. ) dodatečně je možno použít i různých přístrojů na sledování vodičů uložených v zemi. Také jsme slyšeli o případu, kdy umíněný revizní technik vykopal zemnič navazující na uzemňovací přívod, kdy délka tohoto zemniče byla 20 cm. Jinak pro od- hadnutí délky zemniče je možno použít též praktickou pomůcku 5 zveřejněnou v pub- likaci knižnice ELEKTRO, svazek 102 Praktic- ké pomůcky a tabulky pro elektrotechniky (existuje i v elektronické verzi) na str. 37, kdy podle půdních podmínek a naměřeného odporu zemniče lze odhadnout parametry (délku, opsanou plochu apod.) měřeného zemniče. Nezaráží nás ani příliš, že běžný elektrikář je zmaten různými dezinformacemi (u nás je každý chytrý), protože běžný elektrikář si nemusí najít vždycky chvilku příslušná ustanovení prostudovat. Za zarážející pova- žujeme ovšem, že absolutní nepravdy může vypouštět ve svých posudcích i renomova- ný soudní znalec, z jehož výroků je patrné, že příslušné normy ani nezná. Ještě podotýkáme, že pokud se zúčast- ňujeme různých konferencí, kde se probí- rá problematika ochrany před bleskem, žádné výklady, které by odporovaly dikci souboru ČSN EN 62305 jsme nezazname- nali. To platí, pokud víme, i o seminářích pořádaných unií soudních znalců k pro- blematice ochrany před bleskem. (Ovšem pokud se týká dezinformací na internetu, tam se nikdo za zveřejňování dezinformací nestydí – každý je odborník – nikdo necítí povinnost se o svých údajích jakýmkoliv způsobem přesvědčit.) Pokud se chcete tedy něčeho chytit, doporučujeme Vám – chyťte se příslušné normy ČSN (i když je to v podstatě převzatá norma evropská – EN nebo mezinárodní – IEC) – různí Radilové Vám toho asi moc ne- poradí, jak jste se přesvědčil. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Prodlužovací šňůra s přepěťovou ochranou Jak vyhodnotit z hlediska bezpečnosti pro- dlužovací šňůru s vícenásobnou zásuvkou, vybavenou ochranou proti přepětí, která má vyhovující odpor ochranného vodiče, ale naměřený izolační odpor má hodnotu 1 MΩ, a to při měření sníženým napětím na 250 V? Normová hodnota je 7 MΩ. Izolace šňůry je neporušená. Vyhovuje tato prodlužovací šňůra z hle- diska bezpečnosti osob, zvířat a majetku? Odpověď: Podle čl. 6.5.4 odst. d) se u pro- dlužovacích nebo odpojitelných přívodů měří izolační odpor mezi ochranným vo- dičem a vzájemně propojenými ostatními vodiči, což jste zřejmě provedl. Při nevy- hovujícím výsledku bychom považovali za správné změřit izolační odpor při odpojené přepěťové ochraně. Pokud to není prakticky možné provést (zapojení je nerozebíratelné), doporučuje- me provést ještě měření unikajícího proudu protékajícího ochranným vodičem (podle obr. 5 nebo 6 ČSN 33 1600 ed. 2) . Vzhledem k tomu, že Vámi uvedená šňůra je vybavena prvky na ochranu před přepětím, nepova- žovali bychom ji za běžnou prodlužovací