ElektroPrůmysl.cz, červen 2020

ElektroPrůmysl.cz IDENTIFIKAČNÍ SYSTÉMY A PRŮMYSLOVÉ ZNAČENÍ 72 | červen 2020 Čárové a 2D kódy Z hlediska vývoje původně kódy nesly jen jednu informaci, většinou číslo. V dnešní době ale kódy nesou více informací a pomáhají přenést data z databází do provozu průmyslu, skladů a evidence. Vývoj se začal odchylovat od jeho původního záměru a začala se ukládat celá položka, jejím prvnímpočinembyl standard od společnosti Automotive Industry Action Group (AIAG) už v roce 1984. Jednalo se o standard pro pře- pravu zboží, který definoval popis pomocí 4 složených kódů CODE 39. Původně se jedna- lo o nosnou informaci o čísle dílu, množství, dodavateli a sériovém čísle. Přesto k prvnímu 2D (dvoudimenzionálnímu) kódu dospěl vý- voj až v roce 1988 od společnosti Intermec Corporation a jeho označení bylo Code 49. Záměr o vývin 2D kódu byl proveden z dů- vodu uložení více informací pro průmyslové aplikace na velmi malé ploše. Nejdříve se začaly používat v lékařství (například krevní banky) a elektrotechnickém průmyslu, kde byl požadavek na maximum informací na minimálním prostoru. Později jejich výhod začali využívat i aplikace, kde prostor nebyl jejich omezením. Do dnešních dnů bylo vy- vinuto a používá se na 20 různých 2D kódů a vyvíjí se další, ale zda najdou tak masového využití jako třeba EAN13, to je zatím otázkou budoucnosti. Existuje mnoho průmyslových standardů kódů a formátů speciálně vytvořených pro různé použití a také některé kódy pro vše- obecné použití. Některé kódy mají samo- opravné vlastnosti, což znamená, že vyge- nerují správný kód i při chybějících částech kódu, často až do 50% chybějící části. Stacked Neboli skládané kódy a víceřádkové sym- boliky vznikají složením jednodimenzio- nálních kódů, skládající se z čar a mezer o proměnné šířce. Matrix code Neboli matricový kód se často označuje 2D, kde data jsou definována dvourozměrnými souřadnicemi tmavých bodů v matrici. Všechny body v matici mají pevný rozměr, ale jinou polohu. Ordinální čárový kód Je vznešeně řečeno vertikálně redundant- ní, což znamená, že ve svislém směru jsou uložena stejná data. V jeho podstatě jde jen o jednorozměrný kód, přičemž výška takových sloupců může být zmenšena bez ztráty informací a má pouze jen bezpeč- nostní funkci. Čím vyšší budou sloupce, tím vyšší je pravděpodobnost, že kód bude či- telný i při menším porušení. Dvoudimenzionální kódy Nesou informaci jak v horizontálním tak i ve vertikálním směru. Jinak řečeno ja- kékoliv písmenka jakékoliv abecedy jsou v podstatě dvourozměrnými kódy. Jed- noduše musíme sledovat změnu v obou osách a tu pak vyhodnotit. 3D kódy Nazývají se také Bumpy Barcode. Není to nic světového, protože jde o obyčejný čárový kód, který se liší technologií tisku a jeho snímání. Využívá se zde hloubky záznamu, tedy je embosovaný (vytlačen jako kód na platební kartě do bankomatu). Snímání se pak provádí na změně výško- vých rozdílů (nejde vůbec o jasové snímání kontrastu, takže barva značení není důle- žitá). Využití na mechanicky namáhaných aplikacích.