ElektroPrůmysl.cz, listopad 2020

ElektroPrůmysl.cz DISKUSNÍ FÓRUM 126 | listopad 2020 jsou dále používány v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektric- kým proudem podle toho, jaká další ochran- ná opatření mají být v instalaci prováděna. V některých případech budou hodnoty malého napětí omezovány souborem no- rem ČSN 33 2000-7. Další omezení mohou pro zařízení vyplývat vzhledem k zařízením a prostorům, ve kterých je zařízení provo- zováno, čímž se opět dostáváme k souboru ČSN IEC 60479. Odpověď zpracoval: Ing. Pavel Vojík Protokol o vnějších vlivech Je nutné, aby byl protokol o vnějších vli- vech podepsán? Lze použít a řídit se pro- tokolem o vnějších vlivech, kde jsou určeni členové i předseda komise, ale ani jeden se do protokolu nepodepsal? Dle mého názo- ru nemá tento protokol žádnou váhu. Odpověď: ANO, protokol o určení vnějších vlivů je pí- semný doklad, z tohoto důvodu musí být podepsán a datován. ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého na- pětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy uvádí v člán- ku NA 512.2.5, že o určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vnějších vlivů (příloha NB). Protokol je součástí dokladové čás- ti dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována. Obdobně je to zpracováno i v technické normalizační informaci TNI 33 2000-5-51:2011 Elektrické instalace nízkého napětí – Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy – Vnější vlivy, jejich určování a protokol o určení vnějších vlivů – Komentář k ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 v článku 3.4.2, kde je upřesněno, že protokol o určení vnějších vlivů je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu uložena a předkládána při pe- riodických či jiných revizích elektrického zařízení. Podpisy pod protokolem jsou důleži- té zejména z toho důvodu, že vyjadřují souhlas všech osob, které se na stanovení těchto vnějších vlivů podílely, se zněním protokolu a s takto určenými vnějšími vlivy. Zároveň to minimalizuje možnost „popře- ní“ tohoto rozhodnutí nebo jednotlivých částí, na kterých se podíleli, ze strany účast- níků jednání. Z mého pohledu je možné tento proto- kol obecně připodobnit smlouvě nebo do- hodě, kterou jednotliví účastníci uzavřeli a až jejich podpisy se tato smlouva (doho- da) stává platným dokumentem. Pro srov- nání je možné použít příklad s převodem motorového vozidla, které nebude pře- vedeno v případě, že kupující nepředloží kupní smlouvu nebo jiný adekvátní do- kument, na kterém se smluvní strany do- hodly a který zakládá nárok na převedení vozidla. U nepodepsaného protokolu o určení vnějších vlivů není možné prokázat, kdy a kým byl zpracován. Z tohoto důvodu nemá žádnou váhu. I sebelépe zpracovaný dokument je verifikován až podpisy členů komise a teprve tehdy se stává platným dokumentem. Projektant, pro nějž je protokol o určení vlivů jedním ze základních dokumentů při zpracování projektu, by si měl být vědom toho, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník , v § 2630 stanoví, že bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a neroz- dílně ten, kdo dodal stavební dokumen- taci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci. Obdobně platí ustanovení § 2630 i pro zhotovitele stavby a stavební dozor. Odpověď zpracoval: Ing. Pavel Vojík