ElektroPrůmysl.cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA 54 | prosinec 2021 Před měřením se stanoví poloha srovnávací roviny a určí se půdorysně i výškově poloha kontrolních bodů. Při měření osvětlenosti se musí dbát na správnou polohu čidla luxmetru. Při přesném a provozním měření je nezbytná objektivní kontrola, ke které se může použít a) stojan zabezpečující správnou výšku čidla i nastavení do vodorovné nebo svislé polohy; b) kardanový závěs, stabilizující vodorovnou nebo svislou polohu; c) vodováha k nastavení vodorovné nebo svislé polohy (může být součástí měřicí hlavice). Jasy ploch v zorném poli uživatelů prostoru, důležitých pro vidění a zrakovou pohodu, se měří bodovými jasoměry (zorné úhly do 1°) v kontrolních bodech nebo jasovými analyzátory. Měří se zejména jasy těchto ploch (viz normy ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov - Část 1: Základní požadavky a ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovišť- Část 1: Vnitřní pracoviště): - jas pozorovaného předmětu, případně pozorovaného detailu; - jas ploch bezprostředně obklopujících pozorovaný předmět; - jas vzdálených ploch (např. stěny, podlaha, strop, vnitřní zařízení, světelně aktivní plochy atd.); - jas případných odrazů světla od velmi jasných ploch, které mohou vznikat na lesklém nebo pololesklém povrchu v zorném poli (na pozorovaném předmětu, na podlaze, na pracovní ploše atd.). Při měření ploch s nerovnoměrným jasem (při nerovnoměrném osvětlení plochy, při rozdílné odraznosti jednotlivých částí plochy atd.) se měřením stanoví charakteristické parametry jasu plochy (nejmenší a největší jas, průměrný jas) a případně i plošné zastoupení těchto hodnot (podíl z celkové plochy). Měření pro zjištění průměrného jasu se provádí pro síť kontrolních bodů bodovým jasoměrem (zorný úhel do 1°) nebo jasoměrem s větším zorným úhlem pro celou plochu nebo její vzorek, anebo pomocí jasového analyzátoru. Přitom však nesmí dojít k ovlivnění měření jasem okolních ploch. Měřicí přístroje se musí před měřením i během něho chránit před škodlivými vlivy, které mohou nepříznivě ovlivnit výsledky měření, zejména před otřesy, vyššími nebo nižšími teplotami, vlhkostí, a před vyššími hodnotami osvětlení, než je nejvyšší rozsah přístroje. Pokud byl měřicí přístroj před měřením uložen ve tmě, vystaví se čidlo po dobu adaptačního intervalu osvětlení, které řádově odpovídá měřenému osvětlení. Za adaptační interval se považuje doba, po které se již údaje přístroje vystaveného konstantnímu osvětlení nemění. Při použití analogových měřicích přístrojů s více rozsahy se měří na vyšších rozsazích v horních dvou třetinách stupnice (při poklesu se přepíná na nižší rozsah). U digitálních měřicích přístrojů se měří na nejnižším rozsahu pokrývajícímměřené hodnoty. Při měření se dbá na to, aby jiná osoba (i osoba provádějící měření) jej nepříznivě neovlivňovala např. stíněním. Během měření se sledují a zaznamenávají všechny skutečnosti, které mohou výsledky měření ovlivnit (např. provoz v posuzovaném prostoru, stav osvětlovacích soustav, napájecí napětí zdrojů umělého osvětlení, stav regulačních zařízení, teplota vzduchu atd.). Při přesném měření se postup měření opakuje tak, aby statistický soubor byl dostatečně velký pro stanovení střední hodnoty (při použití Hornova postupu nejméně čtyřikrát). Při provozním měření se toto opakování doporučuje. Podmínky měření při opakování musí být stejné.
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=