ElektroPrůmysl.cz AUTOMATIZACE, ŘÍZENÍ A REGULACE leden 2023 | 31 automatický a právě logistický. Servisní režim je využíván při opravách či testování, polo-automatický při nestandardních situacích např. náběhu výroby, útlumu apod., automatický režim pak zajišťuje provoz systému bez zásahu obsluhy. Tento automatický režimhistoricky řešil obvykle jedenmaximálně dva typy výroby na danémsystému. Jenže se zvyšující se univerzalitou a flexibilitou se od tohoto režimu očekává pružné reagování na vstupní požadavky, v ideálním případě i optimalizace jejich provedení a zakomponování všech přestaveb a nutných kroků do výrobního procesu a to pro desítky až stovky různých typů výroby. Automatický režim se tak mění na logistický režim využívající prvky umělé inteligence, který je schopen do značné míry samostatně rozhodovat a optimalizovat proces výroby. Často svou komplexností výrazně přesahuje výpočetní výkon, který byl pro automatický režim využíván. Vraťme se na začátek a položme si otázku, jak budeme při plánování modernizace ověřovat výkon výsledného systému? Pro takové případy je téměř vždy nutné využít digitální model (digitální dvojče) zamýšleného systému. Na počátku vzniká vizualizace zamýšleného layoutu systému. V některých případech rovnou ve 3D variantě, kde cílem je lépe si představit průběh výroby. Na to navazuje vytvoření zjednodušeného řízení výroby pomocí interních metod. To jsou metody simulačního nástroje, jejichž cílem je co nejrychleji spustit kapacitní simulaci a získat tak prvotní výsledky výkonu systému. Postupně je digitální model složitější až interní řízení obsahuje většinu funkcí předpokládaných pro daný systém. Prakticky tak vzniká prvotní verze nejdůležitější části budoucího logistického řízení v daném systému. Z něj je pak možné zjistit průměrné hodnoty výrobního výkonu, časy přestaveb a další data potřebná k analýze systému. Postupně se stavbou či modernizací výrobního systému začínají vznikat algoritmy řízení mimo simulační model. Od bezpečnostních prvků, přes servisní, polo- -automatický, automatický až po logistický režim. Ve fázi oživování bude nutné veškeré tyto prvky otestovat. V situaci, kdy stavba ještě není hotová, případně není možné udělat odstávku stávajícího sytému, je testování problematické, ne-li téměř nemožné. Výše popsaný model, který pomohl v prvotních fázích ověřit výrobní kapacitu lze upravit a rozšířit tak, aby přestal využívat metody interního řízení a využíval metody externí. Napojením na algoritmy ve virtuálních případně reálných výpočetních systémech připravených pro nasazení do výroby. V tu chvíli kapacitní model slouží pro účely virtuálního zprovoznění. Na takovému modelu je možné otestovat chování vytvořených algoritmů, a tak výrazně snížit čas nutný k oživování na místě. Pro modely obsahující interní i externí řízení se pak vžilo označení 2v1. Situace se stává složitější právě v okamžiku, kdy je projektována flexibilní výroba. Řízení musí pružně reagovat, vygenerované události je nutné přiřadit transportní jednotku, je třeba volit vhodný stroj ve skupině apod. Je zřejmé, že výrobní dávka,
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=