ElektroPrůmysl.cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA 96 | únor 2023 Měření umělého osvětlení v interiérech Umělé osvětlení vnitřních prostorů se vzhledem k jeho relativní stálosti měří a vyhodnocuje v absolutních veličinách: osvětlenost E (Ix) a jas L (cd/m2); přitom musí být definovány podmínky, za kterých se měří. Při měření umělého osvětlení musí být jednoznačně stanoveny druhy osvětlení, které se měří, podle jejich účelu: a) normální osvětlení: - hlavní osvětlení (celkové, odstupňované, místní, kombinované); - pomocné osvětlení; - bezpečnostní osvětlení; b) nouzové osvětlení: - nouzové únikové osvětlení; - osvětlení únikových cest; - protipanické osvětlení; - osvětlení prostorů s velkým rizikem; - náhradní osvětlení; c) doplňující umělé osvětlení (součást sdruženého osvětlení); d) technologické osvětlení (měří se podle této normy jen tehdy, neplatí-li pro ně jiný předpis). Jednotlivé druhy umělého osvětlení se měří a vyhodnocují samostatně tak, aby se vzájemně neovlivňovaly. U každého druhu osvětlení se musí při měření zachovat takové podmínky, za kterých se ve skutečnosti používá. Měřené veličiny Kromě veličin uvedených v ČSN 36 0011-1 se při měření umělého osvětlení ve vnitřních prostorech s náročnějšími zrakovými činnostmi používají ještě další veličiny, charakterizující blíže podmínky osvětlení a zrakové pohody, zejména: a) střední kulová osvětlenost E4π, v Ix; b) střední polokulová osvětlenost Ehz, v Ix; c) střední válcová osvětlenost Ez (průměrná osvětlenost povrchu pláště elementárního válce s vertikální osou v kontrolním bodě), v Ix; d) střední poloválcová osvětlenost Esz v Ix; e) světelný vektor e (vektor co do velikosti rovný největšímu rozdílu normálových osvětleností stran elementární plošky v uvažovaném bodě, kolmý na tuto plošku a orientovaný od strany s větší osvětleností ke straně s menší osvětleností); f ) veličiny charakterizující chromatičnost světla, teplotu chromatičnosti a index podání barev (viz ČSN EN 12464-1); g) napájecí napětí světelného obvodu. Vyhodnocení měření Korigování výsledků podle napětí na svítidlech při malých odchylkách se nemusí provádět. Chyba vzniklá rozdílem napětí se zahrne do odhadu nejistoty. Při upravování výsledků měření umělého osvětlení korekčními činiteli podle podmínek a postupu měření podle ČSN 36 0011-1 čl. 4.6, se korekce na odchylku skutečného napětí napájecí sítě svítidel při měření od běžného provozního napětí v této síti (pokud je lze spolehlivě zjistit) provede buď podle údajů výrobce zdrojů, nebo, chybí-li tyto údaje, použije se korekce podle vzorce. Naměřené hodnoty osvětlení se násobí korekčním faktorem Ku, závislým na poměru skutečného napětí při měření Um a běžného provozního napětí Un i na exponentu c podle vzorce: Ku=(Un/Um) c
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=