ElektroPrůmysl.cz, únor 2023

ElektroPrůmysl.cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA únor 2023 | 97 Exponent c je závislý na druhu světelného zdroje. Jeho hodnoty doporučené pro jednotlivé druhy zdrojů jsou jako průměrné uvedeny v tabulce 1. Tyto hodnoty mohou být ještě upraveny podle údajů výrobce nebo podle konkrétních podmínek (konstrukce svítidel, druh předřadníku atd.). Hodnota exponentu c nemusí být pro určitý zdroj stejná v celém průběhu odchylek napětí; může být však při vyšším skutečnémnapětí jiná než při nižšímnapětí oproti jmenovitému. Při zapojení svítidel na více fází sepři zjištění korekčního faktoru Ku bere v úvahu napětí Um ve fázi, kde je zapojeno nejvíce svítidel majících rozhodující význam pro osvětlení, popř. napětí nejvíce odlišné od provozního. V tomto případě je nutné kontrolu napětí provádět ve všech užívaných fázích současně. Osvětlenost a popř. jasy se posuzují v celém prostoru převážně tam, kde lze definovat pobyt lidí jako trvalý (trvalá práce minimálně 4 hodiny denně) anebo pokud je nutné znát rozložení osvětlenosti (jasů) v celém prostoru. Intenzita umělého osvětlení a popř. jasy se posuzují na pracovištích a případně na pracovním místě (na místě zrakového úkolu) v příslušných srovnávacích rovinách. Zároveň se kontroluje ve stejné srovnávací rovině intenzita osvětlení bezprostředního okolí zrakového úkolu a pozadí zrakového úkolu, pokud to požaduje ČSN EN 12464-1. Rovnoměrnost osvětlení na srovnávací rovině se posuzuje podle ČSN EN 12464-1 a osvětlení vnitřních sportovišť podle ČSN EN 12193. U kombinovaného umělého osvětlení se doporučuje posuzovat, v souladu s ČSN EN 12464-1. Podle ČSN EN 12464-1 se posuzuje i poměr průměrné osvětlenosti dvou sousedních prostorů, pokud mezi nimi lidé častěji přecházejí. U nouzového osvětlení se při vyhodnocení posuzuje také dodržení minimálního časového intervalu zapojení osvětlení po selhání normálního osvětlení podle ČSN EN 1838. Přiměřenost teploty chromatičnosti umělého světla a úrovně podání barev se posuzují na základě údajů výrobce světelných zdrojů o jejich vlastnostech. Při nedostatku těchto údajů se posuzuje chromatičnost světla a podání barev vizuálně. Ve zvláštních případech, kdy je chromatičnost světla pro dané činnosti důležitá, se doporučuje měření speciálním přístrojem. Rozložení jasů ploch ve vnitřním prostoru se při umělém osvětlení posuzuje podle normy ČSN EN 12464-1. Pro posouzení lze použít kromě jasoměrů i jasové analyzátory nebo pro orientační posouzení i digitální fotografie. Podmínky oslnění se při umělém osvětlení hodnotí podle ČSN EN 12464-1. Poměry jasů místa úkolu a jeho okolí pro posouzení oslnění kontrastem (10:1 až 100:1 u rušivého oslnění a vyšší než 100:1 u omezujícího oslnění) lze zjistit změřením jasů jasoměrem nebo jasovým analyzátorem. Odhad nejistoty měření Postupuje se podle ČSN 36 0011-1. Dílčí složky nejistoty uBx jsou uvedeny v tab. 2. Nejistota kalibrace pro každé použité měřidlo je uvedena v ověřovacím nebo v kalibračním listu. Nejistoty z chyb použitých měřidel, z chyb ze zaokrouhlení a z chyb metody (postupu) se spočítají podle ČSN 36 0011-1. Pokud nejsou jednotlivé chyby přístrojů uvedeny v dokumentaci od Tab. 1 Hodnoty exponentu c pro různé světelné zdroje Druh světelného zdroje Exponent c Žárovky pro všeobecné použití 3,6 Zářivky - induktivní zapojení 1,4 Zářivky - kapacitní zapojení 0,6 Zářivky - zapojení DUO 1,0 Zářivky - s elektronickým předřadníkem se stabilizací 0,0 Zdroje se stabilizovaným světelným tokem (např. LED) 0,0 Rtuťové vysokotlaké výbojky 2,5 Sodíkové nízkotlaké výbojky 0,0 Sodíkové vysokotlaké výbojky 1,7 Halogenidové výbojky 3,0

RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=