ElektroPrůmysl.cz DISKUSNÍ FÓRUM 118 | květen 2024 Dotazy a odpovědi z diskusního fóra serveru www.in-el.cz Dimenzování a uložení paralelního vedení jednožilových kabelů Potřebuji paralelní vedení kabelů 1-YY (konkrétně 2x 5x 1x 185) vedené v chráničce (chráničkách) z rozváděče do země a do dobíjecí stanice. Dle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 budu pro porovnání uvažovat v A.52.2 a A.52.3 se způsoby uložení B1 a D1. Pro uložení B1 platí: B.52.4 -> 296 A pro paralelní vedení 296 x 2 = 592 A pro seskupení: B.52.17 -> 592 A x 0,8 = 474 A. Pro uložení D1 platí: B.52.4 -> 243 A pro paralelní vedení 243 x 2 = 486 A pro "lepší" tepelný odpor v zemi: B.52.16 -> 486 A x 1,18 = 574 A pro seskupení B.52.19 -> 574 A x 0,85 (trubky u sebe) = 488 A pro seskupení B.52.19 -> 574 A x 0,9 (trubky 0,25 m od sebe) = 517 A. Je tento postup správný? Trochu mě mate ustanovení NA.4.3.4.5 (str. 102) – paralelní vodiče téhož obvodu ukládat do společné trubky. Na to vlastně v B.52.19 součinitel není, počítá se s oddělenými trubkami nebo kanály. Chápu to správně? Přepočítací součinitel B.52.16 úplně ignoruji, pokud ukládám hlouběji než 0,8 m a tudíž platí výchozí hodnota v tabulkách pro 2,5 K×m/W? Existuje nějaká orientační mapa měrných tepelných odporů půdy nebo druhů půdy? Odpověď: Vašemu dotazu rozumíme tak, že ve dvou paralelních chráničkách vedete v každé z nich 5 paralelních jednožilových kabelů 1-YY 185 mm2. Vámi použitý postup – uplatnění tabulek v ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 považujeme za správný. (Nemusíme připomínat, že z obou zjištěných zatížitelností pro uložení B a uložení D, kterým je vedení vedeno, je nutno respektovat tu nižší hodnotu.) Pokud se týká Vašich pochybností ohledně ustanovení NA.4.3.4.5 (str. 102) v ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, to nemá, podle našeho názoru, s Vámi uvedeným postupem určování zatěžovacích proudů nic společného. Trubka by měla chránit před projevy silových účinků zkratových proudů na paralelní vodiče. Pokud se týká existence mapy měrných tepelných odporů půdy, není nám o této záležitosti nic známo. Obecně lze ovšem vycházet ze zásady, že větší tepelný odpor půdy je v zastavěných oblastech v blízkosti domů, kde dochází k postupnému vysychání půdy (měrný tepelný odpor půdy může být poměrně nízký na začátku výstavby, postupem doby se pak zvyšuje). Ve městech se doporučuje počítat s měrným tepelným odporem půdy 2,5 K×m/W, v zemědělských a zalesněných oblastech je možné uvažovat s nižším tepelným odporem půdy. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Kovové svítidlo bez vnější ochranné svorky Prosím o konzultaci při řešení doplňujícího ochranného pospojování u kovového krytu svítidla, které nemá vnější ochrannou svorku (PE). Svítidlo je v provedení Ex nA IIC T4 Gc a je instalováno na stropě (omítce) v prostoru skladu hořlavin s vnějším vlivem BE3N2 zóna 2. Odpověď: V tomto případě je nutné kontaktovat výrobce svítidla a hledat řešení ve spolupráci s ním. Vámi uváděné svítidlo v provedení
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=